Prohlídka města
CENTRUM MĚSTA
1. 14I15 BAŤŮV INSTITUT
14. a 15. budova továrního areálu, Vavrečkova 7040, Zlín
Tel.: +420 573 032 111, e-mail: info@14-15.cz, www.14-15.cz
14|15 BAŤŮV INSTITUT vznikl konverzí dvou výrobních budov bývalého Baťova průmyslového areálu ve Zlíně navržených architektem Jiřím Voženílkem a postavených v letech 1946 až 1949. Industriální objekty s baťovským označením 14 a 15 prošly přeměnou v moderní kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Najdete zde Krajskou galerii výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajskou knihovnu Františka Bartoše.
Hlavní expozice Krajské galerie výtvarného umění ve zlíně, která nese název Prostor Zlín|Řády vidění, zahrnuje výtvarné umění a architekturu od konce 19. do konce 20. století, tedy i dobu největšího rozmachu Zlína v baťovském období. Jsou zde k vidění také vzácná výtvarná díla první poloviny 20. století od Alfonse Muchy, Emila Filly, Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského, Toyen či Otty Gutfreunda. Galerie nabízí komentované prohlídky architektonicky významných staveb ve městě či speciální prohlídkovou trasu autobusem. Pro malé návštěvníky jsou připraveny zážitkové programy.
Stálá expozice Muzea jihovýchodní Moravy nazvaná "Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění československé části koncernu po druhé světové válce. Můžete zde vidět původní linku na výrobu obuvi, stovky nejrůznějších baťovských, ale i historických a exotických bot z různých koutů světa a desítky dalších produktů značky Baťa. Nechybí ani expozice o historii a současnosti zlínského filmu, expozice cestovatelů, a to nejenom těch nejslavnějších – Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. V pátém podlaží se nachází muzejní expozice Františka Bartoše, rodáka předbaťovského Zlínska, pedagoga, etnografa a folkloristy, která představuje nejen jeho život, dílo, ale nabízí i interaktivní zábavu pro malé návštěvníky.
2. Baťův mrakodrap - 21. správní budova
třída Tomáše Bati 21, Zlín, www.kr-zlinsky.cz
Otevírací doba:
Budova, pojízdná kancelář: každý den 8.00–21.00
Vyhlídková terasa: každý den 8.00–21.00
Expozice v 8. patře: pondělí a středa 8.00–17.00; úterý, čtvrtek 8.00–15.30; pátek 8.00–14.00; víkendy zavřeno
"Jednadvacítka" - tehdejší správní budova firmy Baťa patří mezi nejvýznamnější památky města. Budovu nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936–1939. Každé podlaží bylo velkoprostorovou kanceláří pro 200 lidí. Obslužné prostory (výtahy, schodiště, WC, klimatizace) byly vyčleněny mimo hlavní prostor. Impozantní Baťův mrakodrap byl se svou výškou 77,5 m druhou nejvyšší budovou v Evropě. Budova je plně klimatizována, má rychlovýtahy, páternoster a samozřejmostí je potrubní pošta či podlahové zásuvky elektrického proudu. Technickým unikátem je pojízdná kancelář J. A. Bati o rozměrech 6 x 6 metrů s klimatizací a s umývadlem. Do kanceláře můžete při návštěvě budovy nahlédnout, nachází se v přízemí. Pokud se jí budete chtít projet, je nutné se objednat alespoň dva dny dopředu v Muzeu jihovýchodní Moravy nebo na recepci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Na vyhlídkové terase v posledním patře se vám naskytne krásný výhled na město. Vyzkoušet můžete také dalekohledy, které jsou typově stejné jako na amerických mrakodrapech. Vstup na terasu je zdarma. V osmém patře budovy, které má původní vzhled, se nachází expozice o historii firmy Baťa a satelitních městech.
Budova získala společně s celým průmyslovým areálem bývalých Baťových závodů ocenění Stavba století. Toto vrcholné Karfíkovo dílo je dnes národní kulturní památkou období funkcionalismu. Po rekonstrukci budovy v ní sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a Finanční úřad.
Na protější straně mrakodrapu, na náměstí Práce, uvidíte plastiku Velký Fibonacci od výrazné osobnosti českého konstruktivismu Rudolfa Valenty. Plastika znázorňuje matematickou posloupnost číselné řady středověkého učence Leonarda Fibonacciho, vyjadřující nekonečnou posloupnost přirozených čísel, kde každé číslo je součtem dvou předchozích.
3. Čtvrť Letná
Charakteristická zlínská čtvrť. Od roku 1918 zde nechal Tomáš Baťa stavět domy pro zaměstnance podle návrhu architekta Jana Kotěry, později byla čtvrť rozšiřována a doplňována charakteristickými krychlemi z režných cihel podle regulačního plánu F. L. Gahury. V letech 1912–1945 vystavěla firma Baťa ve Zlíně pro své zaměstnance 2 210 domů. Kromě Letné se domky nacházejí také ve čtvrtích Zálešná, Podvesná, Lesní čtvrť a Nad Ovčírnou.
4. Vila Tomáše Bati
Gahurova 292, Zlín
Tel.: +420 577 219 083, +420 605 459 181
e-mail: sekretariat@batova-vila.cz, www.nadacetomasebati.cz
Reprezentativní vila, která stojí v rozlehlém parku, byla dokončena v roce 1912. Její základní tvar byl navržen a rozestavěn vizovickým stavitelem Františkem Novákem. O dokončení požádal Tomáš Baťa architekta Jana Kotěru, který provedl několik dispozičních změn a zjednodušil architekturu exteriéru. V letech 1911–1915 byl dům doplněn přístavbou promenád, altánů, pergoly a zahradnickým domkem. Vše bylo navrženo Janem Kotěrou. Tehdejší vzhled zahrady pak navrhl známý zahradní architekt František Thomayer.
V současné době je vila sídlem Nadace Tomáše Bati. Prohlídky se zde konají vždy první neděli v měsíci pro skupiny 15–30 osob. Na prohlídku je nutné se předem objednat prostřednictvím formuláře na webu vily. Bez objednání můžete ve všední dny od 8.00 do 17.00 navštívit volně přístupnou zahradu. Ve vile se také konají různé kulturní akce - přednášky, koncerty, oslavy 1. máje...
5. Památník Tomáše Bati
nám. T. G. Masaryka 2570, Zlín
Tel.: +420 575 570 720,
e-mail: pamatnikbata@zlin.eu, www.pamatnikbata.eu
Památník T. Bati z roku 1933, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Po rozsáhlé rekonstrukci, která začala na konci roku 2016, opět získal nejen svou původní podobu, ale i účel - připomenutí památky T. Bati. Vnitřní prostor památníku je ponechán v maximální jednoduchosti, která má vyjadřovat kus osobnosti Tomáše Bati – jasnost, pravdivost a prostotu. Je rozčleněn pouze sloupy a doplněn jednoramenným schodištěm, vedoucím do mezipatra a druhého patra. Šedesát pět přemístitelných loučových lamp, které jsou zdařilou replikou lamp původních, představují jediné světelné médium v památníku a vytvářejí dojem zářícího krystalu. Autor obnovy památníku Ing. Petr Všetečka zachoval všechny atributy původní stavby. V památníku je také zavěšena maketa letadla Junkers F 13, v němž roku 1932 zahynul T. Baťa.
6. Tržnice a Obchodní dům Zlín
Tržnice: náměstí Práce 1099, Zlín
Obchodní dům Zlín: náměstí Práce 2523, Zlín, www.obchodnidumzlin.cz
V roce 1926 byl postaven první obchodní dům, dnešní tržnice, s křídlem kiosků, které byly později zbourány. Kromě obchodů v ní byly i jídelna a kino. Tuto budovu navrhla a postavila firma A. Jambor, "autorizovaný civilní inženýr pro architekturu a pozemní stavby v Hranicích". Šlo o první aplikaci železobetonového skeletu továrních budov na budovy veřejné. Teprve o 5 let později v roce 1931 byl postaven v blízkosti prvního obchodního domu další devítipodlažní obchodní dům. Na projektu patrně participoval architekt Gahura. V roce 2017 započala rozsáhlá rekonstrukce Obchodního domu, která trvala 16 měsíců a dala budově původní vzhled, pro níž bylo typické zejména neobvyklé členění oken. Ta v nejnižších dvou podlažích sahají od podlahy až ke stropu a směrem nahoru se postupně zužují.
7. Velké kino
náměstí Práce 2511, Zlín - PROBÍHÁ REKONSTRUKCE
Tel.: +420 571 817 251 e-mail: info@gacinema.cz
Velké kino bylo postaveno v roce 1932 původně jako provizorium. Budovu navrhovalo stavební oddělení firmy Baťa, a. s., Zlín. Autorství je připisováno F. L. Gahurovi, ale prokázáno je až při úpravě interiéru na divadelní sál v roce 1939. Po výstavbě bylo kino vlastně prvním objektem kulturního vybavení města, určeným pro masové návštěvy a dimenzovaným pro tehdy neuvěřitelných 2270 osob! Bylo určitě největším kinem v předválečném Československu a zřejmě i ve střední Evropě. Stalo se svým jednoduchým kubusem neodmyslitelnou součástí náměstí a podtrhlo dominantní postavení Společenského domu na jeho jižní straně.
Před vstupem do Velkého kina se nachází "Chodník slávy", na kterém každý rok během konání Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež přibude jedna či více nových hvězd. V současné době je kino uzavřeno kvůli špatnému technickému stavu!!!
8. Hotel Zlín – bývalý Společenský dům
náměstí Práce 2512, Zlín
Tel.: +420 577 561 111, www.hotelmoskva.cz
Podle studie architekta Miroslava Lorence z roku 1931 byl postaven železobetonový skelet. V průběhu výstavby se T. Baťa s architektem Lorencem nepohodl a nařídil, aby se ve čtvrtém podlaží postavily dva vzorové pokoje, a to jeden arch. Gahurou a druhý arch. Karfíkem. Na základě projektu Vladimíra Karfíka byla budova dokončena v roce 1933. Jedenáctipodlažní objekt se v té době stal hlavním společenským střediskem města. V prvním a druhém podlaží jsou restaurace, kavárny, klubovny, herny a reprezentační místnosti.
Hotel nabízí možnost pořádání různých společenských a firemních akcí v kongresovém sále a saloncích. Přímo v hotelu je také široká škála doplňkových služeb.
9. Baťovy internáty
nám. T. G. Masaryka, Zlín
Autorem je František Lydie Gahura a budovy byly dokončeny mezi lety 1930-1937. První internát byl postaven přímo u továrny už v roce 1925, v roce 1965 byl pak zbourán. V roce 1927 byla zahájena výstavba celé čtvrti pro hromadné ubytování. Dvě řady volně stojících objektů internátů a studijních ústavů dodnes vytváří jeden z nejcharakterističtějších zlínských urbanistických souborů, který co do velikosti a estetické hodnoty nemá u nás obdoby. Stavebně bylo použito klasické řešení, železobetonový nosný systém v půdorysném modulu 6,15 x 6,15 metru s vnějšími výplněmi ze spárovaných cihel. V dnešní době jsou internáty částečně rekonstruovány, slouží jako prodejny, restaurace, kanceláře a částečně také pro ubytování.
10. Kongresové a univerzitní centrum
nám. T. G. Masaryka 5556, Zlín
Kongresové a univerzitní centrum Zlín od známé architektky a zlínské rodačky Evy Jiřičné je jednou z dominant města Zlína. Lehká a vzdušná konstrukce polyfunkční budovy tvoří celek s rektorátem Univerzity T. Bati. Historie komplexu složeného ze dvou samostatných celků Kongresového centra Zlín a Univerzitního centra ve Zlíně se začala psát v roce 2003. Tehdy padlo zásadní rozhodnutí, že na místě již neexistujících Masarykových škol nevznikne kopie původních budov, ale vyroste zde stavba odlišná. Podmínkou však bylo zachování původního urbanistického principu rozložení budov do tvaru písmene ypsilon a jejich propojení s centrem města. Na podzim roku 2005 byly zahájeny přípravné práce a v červnu 2006 byl položen základní kámen.
Jako první bylo v roce 2008 dokončeno univerzitní centrum, v němž se nachází vědeckotechnická knihovna a rektorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Kongresové centrum, které je sídlem Filharmonie Bohuslava Martinů, bylo slavnostně otevřeno v závěru roku 2010. Od 1. ledna 2011 je tento moderní multifunkční objekt plně k dispozici pořadatelům koncertů, sympozií, výstav, plesů, konferencí a dalších akcí.
11. Park Komenského
mezi ulicemi Školní, Štefánikova, Gahurova a třída Tomáše Bati
Park Komenského byl založen roku 1930 na místě bývalého panského dvora a zeleninové zahrady, která zásobovala potravinami přilehlý zámek. Choval se tu tehdy dobytek i drůbež, pěstovala zelenina a ovoce. První zmínky o tomto panském dvoře se však objevují již v první polovině 15. století.
Ve 20. letech 20. století, kdy dochází k prudkému rozmachu firmy Baťa, se objevují první zprávy o budování Zlína jako zahradního města a zeleni je věnována velká péče. V roce 1929 Tomáš Baťa odkupuje zámek i se dvorem, čímž zabraňuje rozparcelování pozemků na stavbu rodinných domů.
V roce 1945 byli v parku Komenského pochováni vojáci a občané, kteří zahynuli v posledních dnech války při osvobozování Zlína. Později (roku 1946) byl padlým postaven pomník se sochou partyzána od Vincence Makovského. K vidění je zde do dnešních dnů.
Na podzim 2014 byla dokončena významná rekonstrukce parku Komenského. Park se stal Stavbou roku 2014 Zlínského kraje v kategorii Realizace rozvojových projektů města obcí, dále nese titul Park roku 2015 a také Park desetiletí 2005-2015.
Po revitalizaci získal park novou energii a také význam v rámci celého města. Jde o veřejný prostor v centru Zlína, který je součástí každodenního života obyvatel. Hostí nejrůznější akce a slouží k příjemnému odpočinku i aktivní hře dětí.
Zajímá vás, jaké jsou v parku Komenského stromy a chcete vědět více z jeho historie? Podívejte se na brožuru Park Komenského.
12. Zámek Zlín
Soudní 1, Zlín
Historie zámecké budovy sahá do 15. století. V roce 1929 prodal tehdejší majitel, průmyslník Tomáš Haupt, zámek městu. Peníze na jeho zakoupení poskytl Zlínu starosta Tomáš Baťa. V části prostor bylo v letech 1931–1933 otevřeno nevelké muzeum s expozicí historické a exotické obuvi. Od roku 1935 zámek začal sloužit převážně úředním institucím jako sídlo zlínského okresního úřadu, v letech 1958–2012 byl sídlem muzea, později Muzea jihovýchodní Moravy. To se nyní nachází ve 14I15 BAŤOVĚ INSTITUTU. V zámku nyní naleznete Galerii Václava Chada, která se zaměřuje na díla nejen významných osobností československé výtvarné scény, ale také na absolventy zlínské Školy umění, která vznikla při Baťových závodech. Své sídlo zde má také kulturní a kreativní centrum Živý Zlín, která pořádá kulturní akce jak ve městě, tak také na zámku.
13. Budova radnice
náměstí Míru 12, Zlín
Nejstarší zmínka o zlínské radnici je z roku 1569. Jednalo se o jednopatrovou budovu na západní straně náměstí. Nově vystavěna byla v roce 1586. Měla renesanční podobu a jedno její křídlo sloužilo jako zájezdní hostinec.
V roce 1920 byla vypsána soutěž na novostavbu zlínské radnice. Vítězným se stal návrh zlínského rodáka architekta Františka Gahury. Krátce nato, 27. 8. 1921, původní renesanční radnice vyhořela. O rok později byl položen základní kámen radnice nové, dokončené v roce 1924 právě podle Gahurova návrhu. Do dnešní podoby byla radnice dokomponována v letech 1936–1937, kdy došlo k její přístavbě v ulici Bartošově. Architekt Gahura je i autorem sochy kováře na severní fasádě. Naproti radnice můžete zhlédnout sochy světců sv. Floriána a sv. Donáta z 18. stolet
14. Kostel sv. Filipa a Jakuba
Sadová 149, Zlín, www.farnostzlin.cz
Jedna z nejstarších dochovaných historických staveb ve Zlíně. Kolem kostela býval nejstarší zlínský hřbitov, na kterém se pochovávalo až do poloviny 18. století. Na počátku 19. století došlo k jeho zásadní přestavbě, kdy se změnila jeho orientace na severojižní a došlo k rozšíření chrámové lodi. Kostel dvakrát vyhořel - v letech 1819 a 1849, vždy byl ale opraven. Ve zvonici jsou ocelové zvony z Vítkovic a varhany od bratří Riegrových z Krnova. V letech 1969–1970 byla provedena rekonstrukce interiéru. Nyní je kostel jednou z dominant města. V rámci projektu Otevřené brány můžete kostel a jeho věž navštívit od května do září (soboty a svátky od 10.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00 a neděle od 13.00 do 17.00 hodin, zdarma s průvodcem.
15. Kolektivní dům
Osvoboditelů 3778, Zlín
V letech 1945–1950 byl podle návrhu architekta Jiřího Voženílka postaven ve středu města dvanáctipodlažní Kolektivní dům, který byl prvním pokusem nových forem bydlení. Byty o vysokém standardu byly vybaveny uměle osvětlenými a odvětrávanými kuchyňskými boxy, umístěnými stejně jako ostatní příslušenství uvnitř dispozice. V přízemí se nacházela restaurace, klubovny, na rekreační terase tělocvična, ve zvláštním přízemním křídle, přístupném suterénem budovy, jsou umístěny jesle a mateřská škola.
V dolní části bývalé vysokoškolské menzy, na ploše 270 m2, byl v září 2003 otevřen nový kulturní institut nazvaný Alternativa. Konají se zde koncerty, přednášky, veřejná čtení, večery poezie, videoprojekce, veřejné besedy, výstavy či vzdělávací aktivity.
16. Městské divadlo
třída T. Bati 4091/32, Zlín
Tel.: +420 577 636 111, e-mail: divadlo@divadlozlin.cz, www.divadlozlin.cz
Profesionální divadelní scéna byla ve Zlíně založena v roce 1946 a zpočátku sídlila v budově Malé scény na Štefánikově ulici. Městské divadlo, tehdy s názvem „Divadlo pracujících", bylo postaveno jako první po válce v tehdejším Československu. Dokončeno bylo v roce 1967 podle návrhu architektů M. Řepy a F. Rozhona. Kapacita sálu je 800 diváků. Městské divadlo Zlín je v současnosti považováno za jedno z nejkvalitnějších regionálních činoherních divadel v ČR a kromě vlastního repertoáru nabízí řadu představení hostujících divadel. Zlín pořádá tradičně na začátku května mezinárodní divadelní festival Setkání - Stretnutie. Několikrát ročně mohou zájemci během dnů otevřených dveří nahlédnout do divadelního zákulisí.
DÁLE DOPORUČUJEME
17. Hrad Malenovice
Jedna z nejvýznamnějších historických památek zlínského regionu leží jen 6 km od centra moderního Zlína. Hrad byl založen v 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem. V následujících stoletích prošel několika přestavbami, které z původního gotického středověkého hradu vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu, později ještě barokně upravené. Až do poloviny 20. století si hrad udržel funkci obytnou a správní.
V jeho držení se vystřídala řada šlechtických rodů (např. Tetourové z Tetova, Lichtenštejn - Kastelkornové, Salm - Neuburkové), posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Návštěvníci se mohou seznámit např. s hradními interiéry (tzv. malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, kaple s malbami z poloviny 18. století, zařízení kanceláře malenovického velkostatku aj.). Turistickým lákadlem je zoologická expozice Zvířata na zemi a člověk s interaktivními programy a kostra slonice, která je jedinou vystavenou na území ČR! Zpřístupněna je rovněž hradní věž.
Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě konají různé akce - koncerty, divadelní představení, noční prohlídky, speciální prohlídky pro děti či vystoupení skupin historického šermu.
Nedaleko hradu Malenovice se nachází oblíbené výletní a poutní místo Svatá voda s pramenem, kterému jsou připisovány zázračné léčivé účinky. Nad studánkou v kamenné klenbě je socha Panny Marie Lurdské. Od Svaté vody vedou oblíbené vycházkové trasy přes stezku zdraví Tlustá hora či kolem Majáku zpět do Zlína.
18. Hvězdárna
Lesní čtvrť III / 5443, Zlín
Tel.: +420 736 734 511, e-mail: zas@zas.cz, www.zas.cz
Hvězdárna se nachází v areálu Gymnázia Zlín. Kromě pozorování oblohy se můžete zúčastnit přednášek, zhlédnout výstavy, apod. Pro školy a skupiny je možné objednání pořadu na zvolené téma.
19. Stezka Areál Lazy, Stezka zdraví Tlustá hora
Stezka Areál Lazy
Stezka se nachází v blízkosti městské části Lazy a Lesní čtvrť. Okružní trasa v délce 2,4 km nabízí možnost aktivního trávení volného času - běh, turistiku, cykloturistiku, dětské hry, rodinné výlety. Podél stezky jsou rozmístěny lavičky a odpočívadla, a protože je stezka koncipována také jako naučná, jsou zde připraveny informační tabule. Hlavní dominantou areálu je altán u "Spáleného dubu".
Stezka zdraví Tlustá hora
Stezka zdraví se nachází v lesích pod Tlustou horou. Nabízí spoustu možností pro aktivní trávení volného času - běh, posilování, rodinné výlety a vycházky. K jádrovému území Stezky zdraví, kde se nachází lesní altán, lanová visutá lávka a 4 stanoviště se cvičebními prvky (hrazdy, bradla, žebřiny, stepper, kladiny, atd.), vede několik značených přístupových tras - z Letné - ul. Pod Rozhlednou, ze čtvrti U Majáku, z Prštného - ul. Nerudova a z Podhoří - ul. U Slanice. Kromě přístupových tras k jádrovému území se v areálu nachází také dva okruhy - Okruh Podhořím o délce 1,6 km, který je vhodný k procházce nebo ke krátkému a intenzivnímu běhu a Okruh kolem Tlusté hory o délce 4,4 km, který je ideální pro běh či nordic walking. Tento okruh vede nedaleko vysílače Tlustá hora.
Víte, že na Tlusté hoře stávala rozhledna? Postavena byla v roce 1933 jako 42 m vysoký letecký maják – na stavbu rozhledny se v tehdejší době nepodařilo sehnat peníze – a jeden z ochozů sloužil k rozhledu návštěvníkům. Okolí bylo později upraveno jako lesopark a bývala zde i malá zoologická zahrada. S okupací byla rozhledna rozmontována, protože se Němci báli snadného zaměření spojeneckými letadly, a po válce byla obnovena už jen do poloviční velikosti. Do ústraní ji později úplně odsunul nový televizní vysílač, rozhledna byla uzavřena a v roce 1998 demontována. I dnes však můžete ve Zlíně najít ulici „Pod rozhlednou“ či místní část „U Majáku", které existenci rozhledny a majáku připomínají. (volně přepsáno z textu Jakuba Karáska a doplněno)
20. Filmové ateliéry
Areál filmových ateliérů, ulice Filmová 689, Zlín
Filmový uzel Zlín
Filmová 689, Zlín
Tel.: +420 720 979 760,
e-mail: info@filmovyuzel.cz, www.filmovyuzel.cz
Otevírací doba a vstupné
Pojďte s námi do kouzelného světa animace! V profesionálně vybavených animačních dílnách si vytvoříte vlastní krátný animovaný snímek. Workshopy animace probíhají každou sobotu i neděli. Po workshopu si můžete posedět ve stylové filmové kavárně a děti si mohou pohrát v Lojzíkově herně.
Kabinet filmové historie
Filmová 174, Zlín (32. budova filmových ateliérů)
Tel.: +420 702 108 121, e-mail: historie@zlinfest.cz, www.zlinfest.cz
Otevřeno po celý rok, prohlídka pouze po telefonické domluvě +420 702 108 121.
Kabinet filmové historie je unikátní stálá expozice artefaktů z historie zlínského filmového studia. Jsou zde k vidění autentické loutky, dekorace, rekvizity, osobní předměty tvůrců a návrhy výtvarných řešení ke zlínským filmům. Jedinečná je také kolekce amatérské filmové techniky sestavená Radomírem Koutkem.
V areálu filmových ateliérů v současné době sídlí také několik soukromých firem a střední škola Creative Hill College. Naleznete zde i Malé kino.
21. Lesní hřbitov
Filmová 412, Zlín
Autory jsou MUDr. Rudolf Gerbec (myšlenka, koncepce a principy hřbitova) a František Lydie Gahura (autor projektu, dvou křížů, náhrobků Baťovy rodiny a dalších). Hřbitov byl dokončen roku 1931. Autoři usilovali o zachování kvalitního přírodního prostředí. Této myšlence byl podřízen i charakter všech výtvarných prvků, především pomníků – neměly být okázalé, mohutné ani z nápadných materiálů. Zbudována byla pouze hlavní hřbitovní komunikace. Skupiny hrobů byly přístupny jen lesními cestičkami.
Prvním pochovaným byl syn MUDr. Gerbece, dalším pak byl zakladatel továrny Tomáš Baťa (14. 7. 1932) a jeho pilot Jindřich Brouček.
Otevírací doba hřbitova: od 1. 11. do 30. 4. od 8:00 do 18:00, od 1. 5. do 31. 10. od 7:00 do 20:00.
22. Poutní kostel Narození Panny Marie ve Štípě
Mariánské náměstí, Zlín-Štípa
Tel.: +420 733 741 900, e-mail: fastipa@ado.cz, www.stipa.cz
Barokní kostel Narození Panny Marie pochází z 18. století a je mariánským poutním místem. Jedná se o největší a nejkrásnější chrám v celém okolí. Interiér kostela zůstal autenticky zachován a tvoří umělecky hodnotný celek, v oblasti Zlínska zcela ojedinělý. Štípské varhany patří k největším a nejkvalitnějším dochovaným dílům Františka Čapka a Maxe Zachistala z Kremže. Milostná soška Panny Marie Štípské umístěná na hlavním oltáři pochází ze začátku 14. století.
Chrám je otevřen vždy půl hodiny před bohoslužbou a přibližně čtvrt až půl hodiny po ní (aktuální přehled bohoslužeb), případně po předchozí domluvě. V období od 1. 5. do 30. 9., tedy v době tzv. „otevřených bran", je otevřeno denně kromě pondělí od 10.00 do 17.00, v neděli pak od 13.00 do 17.00.
23. Větrný mlýn ve Štípě
Pod Větřákem 130, Zlín-Štípa
Tel.: +420 602 779 061, prohlídku je nutné domluvit 1–2 dny dopředu
Větrný mlýn holandského typu postavil v letech 1858–1860 starousedlík Kristián Kovář se svým synem. Dnešní vlastníci jsou potomky stavitele mlýna. Proto se mu také často říká "Kovářův" či podle místa "Větřák". Tento zděný mlýn je unikátní tím, že jako jediný v oblasti se dochoval i s původním technickým zařízením, na kterém se pracovalo ještě za 2. světové války. Po válce sloužil mlýn ještě několik let ke šrotování. V roce 1947 ho chtěl mlynář zbořit a materiál použít na válkou poničený domek, který stál vedle. Památkový úřad mu to však zakázal. Budova chátrala a rodina neměla na opravu peníze. Proto musela v roce 1964 svěřit mlýn Státní památkové péči. Po roce 1989 byl v restituci mlýn opět vrácen rodině Kovářů. Navštívit ho můžete po předchozí domluvě s majiteli.
24. Chlum
Zlín, místní část Chlum
Lokalita Chlum se nachází přibližně 11 km severozápadně od centra Zlína. Vydat se sem můžete třeba na kole či pěšky. Cestou se můžete zastavit u ekologických domů (ekosídliště Jižní Chlum). Z kopce nad ekodomy se vám naskytne krásný výhled na Malenovice, Otrokovice a údolí řeky Dřevnice. Odpočinout si můžete v Hospůdce na Chlumu, kde nezapomeňte ochutnat vyhlášený bramborák či langoš. Jakmile naberete síly, můžete pokračovat kolem místní kapličky dál přes les - dostanete se až do Hostišové a Mysločovic.
Exkurze na ekosídliště Jižní Chlum
Zájemci o ekologické bydlení si mohou objednat prohlídku a dozvědět se více o tomto způsobu bydlení. Exkurzi je nutno objednat s dostatečným předstihem! Nejdříve uvidíte film o výhodách domů chráněných zemí. Poté následuje procházka lokalitou, s výkladem architektonického a stavebního řešení domů, infrastruktury se zvláštním zaměřením na využití odpadní vody a zapojení obnovitelných zdrojů do energetické bilance domů. Uvnitř ukázkového domu si prohlédnete jeho interiér. Program je vždy přizpůsoben věku, zájmům a časovým možnostem návštěvníků. Základní doba exkurze je 2 hod., skupina do 5 osob za ni zaplatí 500 Kč (dohromady, bez ohledu na konkrétní počet osob). Každý další nad 5 účastníků uhradí 70 Kč. Při delší době exkurze zaplatí skupina 100 Kč za každou další započatou půlhodinu. Exkurzi objednávejte na tel. +420 724 100 270, paní Frkalová, www.zelenebydleni.eu.
Těm, kteří přijdou na Jižní Chlum bez zajištění exkurze jsou k dispozici informační tabule – o domech chráněných zemí (včetně fotek interiérů) či o kořenové čistírně.
V nízkoenergetických domech můžete i přenocovat. Cena za vybavenou garsoniéru s kuchyňkou, se soc. zázemím 1000 Kč / noc – 2 postele, 2 rozkládací křesla. Kontakt: +420 724 100 270, pí Frkalová, www.zelenebydleni.eu.