Malé Zlíny
Desetiletí před počátkem 2. světové války představuje období největšího rozmachu Baťova koncernu. Jeho vedení si již někdy před rokem 1930 vytklo za cíl budovat samostatné výrobní jednotky mimo rámec sídelního města. První z nich se začala zcela logicky formovat hned v roce 1930 v nedalekých Otrokovicích. Baťovské satelity nevytvářely v jednotlivých místech, kde byly zakládány, pouze nové pracovní příležitosti a svébytné, progresivní urbánní celky na vysoké civilizační úrovni, ale přinášely i nové pojetí života a práce, etiku mezilidských vztahů, výroby a podnikání, kterou reprezentovali "baťováci", lidé školení v ojedinělých institucích firmy, profesně vychováváni ve zlínských Baťových závodech, v duchu etiky a estetiky moderního zlínského prostředí.
Mnoho z baťovských satelitů založil nevlastní mladší bratr Tomáše Bati - Jan Antonín Baťa.
Na úvodní fotografii je zachycena továrna v Napajedlích.
Po celém světě naleznete tyto "malé Zlíny":
Česká republika
Otrokovice (Baťov) - místo pro továrnu a sídliště - Bahňák - bylo vybráno asi 12 km od Zlína u řeky Moravy, u hlavní železniční trati Přerov-Břeclav a blízko hlavní komunikace ze Zlína. Výstavba byla zahájena v roce 1930. V Otrokovicích byly umístěny především pomocné a přípravné provozy - koželužny, sušárny, barvírny a úpravny kůže, klihárna, mydlárna, papírny aj.
Napajedla - chemické závody byly založeny v blízkosti Zlína na levém břehu řeky Moravy u komunikačních tepen. Výstavba závodu na výrobu plynových masek, technické gumy, hraček a igelitových pláštěnek začala v roce 1935. Začala se tak psát historie společnosti Fatra, která funguje až do dnešních dnů.
Sezimovo Ústí (Velký Dvůr) - výstavba strojírenských závodů a slévárny na obráběcí stroje a díly zde začala v roce 1939. Ve společnosti Kovosvit MAS, která zde nyní sídlí, je zaměstnáno velké procento obyvatel Sezimova Ústí, Tábora i okolí.
Třebíč (Borovina) - závod na výrobu obuvi a punčoch byl založen v Jihomoravském kraji v Jaroměřické kotlině u řeky Jihlavy na okraji historického města Třebíče. Tomáš Baťa zde vykoupil pozemky s koželužnou od barona Budišovského a v letech 1935 - 1940 zde postavil tovární areál. V současnosti je areál nevyužíván, připravuje se ale jeho proměna v moderní městskou čtvrť. Mohly by zde být byty, kanceláře, volnočasové aktivity či drobná výroba.
Zruč nad Sázavou - továrna i sídliště leží v oblasti Želivské pahorkatiny, výstavba továren na výrobu obuvi zde začala v roce 1939, v roce 1945 byl podnik znárodněn, poté zde vznikl strojírenský závod pro obuvnickou a kožedělnou výrobu a v roce 1949 se stal samostatným podnikem Sázavan. V poválečné době bylo necitlivě zasaženo do celkové urbanistické koncepce výstavbou obchodních a kulturních středisek a panelového sídliště. Původní urbanistická koncepce zůstala pouhým torzem. V roce 1998 byl závod uzavřen.
Slovensko
Partizánske (Baťovany) - v roce 1938 zde firma Baťa odkoupila velkostatek s lihovarem od E. Salzbergera. Započala výstavba nového závodu a rodinné čtvrti. Závody měly tvořit s nedalekým koželužským závodem v Bošanech rozsáhlý kombinát od zpracování surovin po výrobu obuvi. Později se staly střediskem obuvnického průmyslu na Slovensku. Dnes je výrobě obuvi věnovaný už jen zlomek kapacít výrobního areálu. Město si ale i navzdory tomu uchovalo ráz původního baťovského sídla.
Svit (Batizovce) - v roce 1934 zde byla zahájena výstavba továrny na syntetická vlákna a sídliště. V roce 1945 se zde začala výroba rozvíjet a vytvořily se dva samostatné podniky: Tatrasvit, který vyráběl pletené zboží a punčochy a Chemosvit, který vyráběl chemická vlákna, celofán a umělé střiže. V roce 1946 se sídliště Svit stalo samostatnou obcí.
Nové Zámky - v roce 1931 Tomáš Baťa koupil a rozšířil místní továrnu na zpracování kůží. V roce 1932 založil novozámecké letiště.
Bošany - v roce 1931 zde firma Baťa zakoupila továrnu na zpracování kůží, v roce 1931 započala výstavba nových výrobních budov a sídliště. V současné době je závod uzavřen.
Francie
Hellcourt (Bataville) - Výstavba závodu a sídliště zde začala v roce 1933. Továrna se i dnes zabývá obuvnickou výrobou.
Chorvatsko
Vukovar (Borovo Naselje) - Továrna a sídliště leží mezi Osjekem a Novim Sadem na břehu řeky Dunaj. Továrna a sídliště zde začaly být budovány v roce 1932, od poloviny tohoto roku již fungovala výroba.
Indie
Kalkata (Batanagar), Bataganj - do dnešních dnů zde fungují kožedělné podniky společnosti Bata India Ltd., která byla založena roku 1931 a jež je nyní součástí světové Bata Shoe Organisation, řízené postupně ze Zlína, Londýna, Toronta a nyní ze Švýcarska
Kanada
Batawa - město bylo vystavěno v okolí nedaleko nevelkého Trentonu. Díky svému pokročilému strojírenství napomáhala ve druhé světové válce spojeneckému zbrojnímu průmyslu a svými výrobními stroji později vybavovala baťovské továrny na celém světě, čímž zastoupila i v té době komunisty ovládaný Zlín.
Maďarsko
Tiszaföldvár (Martfü) - Obuvnická továrna a sídliště zde byly budovány až v době II. světové války (výstavba začala v roce 1941 a skončila v roce 1945) u města Tiszaföldvár na řece Tisze.
Nizozemsko
Best (Batadorp) - továrna byla vybudována na jihu Holandska v severním Brabantsku v sousedství města Eindhoven u kanálu řeky Maas a významné komunikace. Výstavba továrních objektů a sídliště zde započala v roce 1933.
Polsko
Chełmek - obuvnická továrna byla vybudována blízko později neblaze proslulé Osvětimi u řeky Visly. Výstavba byla zahájena v roce 1933 a továrna byla velkým hospodářským přínosem pro chudý zemědělský kraj. Již od počátku zde ale byly problémy se zřizováním a rozvojem výroby pro nedostatek kvalifikovaných výrobních sil - žilo zde pouze zemědělsky zaměřené obyvatelstvo.
Krapkowice (původně Ottmuth) - první fáze budování závodu a sídliště zde probíhala v letech 1931 - 1933. V roce 1948 byl závod znárodněn.
Spojené království
Tilbury (East Tilbury) - místo pro továrnu a sídliště bylo vybráno na předměstí Londýna. Výstavba továrny a sídliště podle regulačních plánů Vladimíra Karfíka započala v roce 1933. Typy domků byly podobné, jako ve Zlíně, vnitřní uspořádání bylo upraveno podle anglických požadavků. Každý z bloků měl vnitřní hřiště pro děti.
Švýcarsko
Möhlin - továrna a sídliště byly vybudovány u severozápadní hranice blízko Basileje, živého obchodního centra, jako součást města Möhlin. Blízko byla řeka Rýn a velký přístav, železnice, dopravní křižovatka a letiště. Výstavba zde započala v roce 1932. Na projektech se podílel, vedle architektů a stavařů Zlínské stavební akciové společnosti, také architekt Hannibal Naef. Stavbu v Möhlinu řídil architekt Fackenberg.
USA
Belcamp - maličkou osadu ve státě Maryland začali baťovci těsně před válkou proměňovat v průmyslový areál nemalého významu. Přestože během války bojoval s nedostatkem surovin, zásoboval ještě dlouho po válce americké prodejny.
Další "malé Zlíny"
Belgie - Seneffe,
Brazílie - Anaurilândia, Batatuba, Batayporã, Bataguassu, Mariapolis, Indiana SP,
Chile - Peñaflor,
Itálie - Veca,
Pákistán - Batapur,
Indonésie - Batavia
Použitá literatura
Ludvík Ševeček, Ladislava Horňáková - Satelity funkcionalistického Zlína
portály www.batastory.net a www.staryzlin.cz
Spoustu dalších informací o "baťovských městech" naleznete na portálu Baťův svět.