Turistický informační portál města Zlína 

Náklady na spotřebu vody vždy tvoří citelnou položku v provozních účtech mnoha firem. Výjimkou není ani zlínská zoo. V posledních letech se k vynaloženým finančním nákladům na vodu však přidává i další problém. Tím jsou opakující se dlouhá období sucha v důsledku nedostatku srážek. ZOO Zlín proto již před dvěma lety přistoupila k řadě opatření, která přinesla nejen významný ekonomický efekt, ale také zajištění zásob zálivkové vody.

Zlínská zoo ročně spotřebuje kolem čtyřiceti tisíc m3 vody. Ještě před dvěma lety zhruba 60 % vody čerpala z veřejného vodovodního řádu. V současné době je situace naprosto odlišná. „Díky stávajícím studním a novému šedesátimetrovému vrtu dokážeme naopak 60 % spotřeby vody pokrýt z vlastních zdrojů. Navíc díky instalovaným technickým opatřením se nám ve srovnání s rokem 2016 podařilo snížit spotřebu vody o 5 %," uvedl ředitel zoo Roman Horský. Tím však pozitivní dopad vlastních zdrojů nekončí. „Ačkoliv jsme od roku 2016 rozšířili areál zoo a vznikla tak další nová odběrná místa, finanční náklady na vodu nestoupají a daří se nám je udržet v prakticky stejné výši. To považuji za další významný přínos," doplnil ředitel Horský.

Vzhledem k opakujícím se obdobím sucha zahrada začala také hospodařit s dešťovou vodou. V roce 2016 byla pod tropickou halou Yucatan zabudována první podzemní plastová cisterna s objemem 18 m3. Dešťová voda ze střechy haly od té doby slouží k zavlažování rostlin v hale. O rok později pracovníci zoo umístili v technickém zázemí další retenční nádrž, která dokáže pojmout 22 m3 vody ze střechy rozlehlého seníku. V nastoleném trendu pokračovala zoo i v letošním roce. „V rámci výstavby nového výběhu B pro slony jsme do země zapustili 4 velkoobjemové nádrže o celkové kapacitě 100 m3. S promyšleným systémem hospodaření s vodou je počítáno nejen u nového výběhu slonů, ale také v celém projektu Karibuni," zdůraznil ředitel Roman Horský. Přínos těchto opatření se plně projevil již během loňského a také letošního horkého a suchého léta.

Další retenční nádrže zoo instalovala letos na podzim. „Již při plánování opravy zámecké nádrže a její úpravy na novou letní expozici pro aligátory jsme hledali možnost využít dešťovou vodu ze střechy zámku Lešná. Podařilo se nám poblíž nádrže umístit 6 podzemních zásobníků vody o celkovém objemu 65 m3. Dešťovku ze střechy zámku využijeme nejen pro zálivku v areálu zoo, jak je tomu u dříve realizovaných zásobníků, ale také pro provoz samotné expozice aligátorů," upřesnil Roman Horský. V současné době tak ZOO Zlín má k dispozici zásobníky na dešťovou vodu o kapacitě více než 200 m3.

V realizaci dešťových podzemních cisteren bude zoo pokračovat i v nejbližším období. „V příštím roce zahájíme výstavbu nové expozice pro jaguáry, která vznikne ve svahu pod tropickou halou. Součástí projektu je umístění další retenční nádrže, která zadrží srážkovou vodu ze střechy ubikací. Stejně tak plánujeme osazení zásobníku na dešťovku poblíž budovy odchovny v zázemí zoo," dodal ředitel Horský. Se zachycení dešťové vody se počítá i při připravované opravě průchozí asijské voliéry. Zoo voliéru „promění" nejen po vizuální a prostorové stránce, ale umístí zde další nádrže pro zachycení vody ze střech ubikací. „Tuto vodu využijeme pro provoz rozsáhlého vodního systému, např. pro jezírko pro ptáky, pro chovný bazén ryb v blízkém chovatelském zázemí nebo pro proplachování filtrace. Ačkoliv instalace retenčních nádrží znamená poměrně vysoké finanční náklady, jsem přesvědčen, že je náš přístup správný a že zajistí nejen ekonomický efekt, ale i dostatečné zásoby zálivkové vody," vyzdvihl přínos opatření ředitel zahrady Roman Horský.

Další fotografie