Baťův Zlín
Z historie firmy Baťa
Obuvnický podnik založili ve Zlíně sourozenci Baťovi 21. září 1894. Příznivě se rozvíjel a brzy se díky němu začal urychlovat také rozvoj celého města. Starobylé město řemeslníků a obchodníků se přetvářelo do podoby důležitého průmyslového střediska.
Nový obuvnický podnik, vedený Tomášem Baťou (1876–1932) brzy získal moderní tovární budovy (1900, 1906). Vzrůstal počet zaměstnanců, šířilo se dobré jméno Baťových bot. Baťův příklad následovali další podnikatelé a ve Zlíně vzniklo v letech 1899–1910 ještě pět jiných továren na boty. Kolem r. 1910 získal Zlín postavení důležitého střediska obuvnického průmyslu. Tehdejší starosta města F. Štěpánek se výrazně přičinil o modernizaci města i oživení veřejného života.
Za první světové války zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě a výroba stále stoupala. Roku 1918 pracovalo v Baťově továrně 4 000 zaměstnanců. Poválečná krize utlumila rozvoj, zlínské továrny zápasily o existenci, některé menší obuvnické podniky zanikly a jiné, nově založené, naopak zahajovaly výrobu. Baťova firma se udržela, ale i ona musela snižovat výrobu. Na zlínské radnici převzali vládu sociální demokraté a po nich komunisté (1919–1923).
Krizi překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 snížil cenu svých bot na polovinu. Levnými výrobky rázem získal tisíce zákazníků, ovládl trh a stal se československým králem obuvi. Jeho zlínský závod startoval k nevídanému rozvoji.
Baťova továrna na západním okraji Zlína se od r. 1923 rozrůstala v rozsáhlý průmyslový areál s desítkami moderních budov. Podnik, vybavený nejmodernějšími stroji, přijímal tisíce nových zaměstnanců, firma chrlila miliony párů bot. Vedle nich se zde vyráběly také stroje, gumárenské, chemické a textilní výrobky atd. V Československu měl Tomáš Baťa další továrny, a to v Otrokovicích, Třebíči, Bošanech, Nových Zámcích a Krasicích.
V cizině se od r. 1918 rozrůstala síť firemních obchodů s obuví. Vedle toho Tomáš Baťa zakládal od r. 1919 sesterské společnosti v cizině, aby usnadnil export bot vyrobených ve Zlíně. V USA vyráběl, zatím jen dočasně, ve vlastní továrně r. 1919, budování nových obuvnických továren v Evropě a Asii rozvinul r. 1931. V mnoha zemích tak můžeme až do dnešních dnů nalézt mnoho "malých Zlínů". V r. 1932 měl Tomáš Baťa své prodejny, společnosti a továrny v 54 zemích na čtyřech kontinentech. Zaměstnával tehdy v Československu a v cizině 31 000 pracovníků.
Spolu s expanzí firmy se měnil také Zlín, zvláště poté, kdy se Tomáš Baťa stal r. 1923 starostou města a zůstal jím až do r. 1932. Roku 1925 zahájil program reformy veřejného školství a už o čtyři roky později se na zlínských školách začali žáci učit podle experimentálních osnov. Starosta Baťa účinně podporoval rozvoj podnikání ve městě, takže zde rychle vzrůstal počet řemeslníků, živnostníků a obchodníků: 149 (r. 1923) - 294 (r. 1927) - 414 (r. 1931). Při komunálních volbách r. 1927 vyhlásil další program - budovat Zlín jako zahradní město.
Starosta Tomáš Baťa podporoval nákladné kulturní projekty. Roku 1924 pomohl financovat festival Smetanových oper, a nebo roku 1930 umožnil konání koncertu České filharmonie. Zřizoval nové kulturní instituce, roku 1930 otevřel obuvnické muzeum ve zlínském zámku a založil zoologickou zahradu v zámeckém parku. Starosta Baťa dosáhl na jaře 1931 rozhodnutí vlády, že bude zřízen okres Zlín. Posilovalo se postavení města jako regionálního střediska hospodářského, vzdělávacího a zdravotnického.
Baťova firma vybudovala ve městě tisíce nových bytů, obchodní domy, hotel, kino, velkou nemocnici, školní budovy, vědecké ústavy, filmové ateliery. Počet obyvatel prudce stoupal: 4 678 (r. 1921) - 21 582 (r. 1930) - 37 342 (r. 1937). Horečná stavební aktivita přetvořila Zlín do podoby supermoderního průmyslového města. Nestavělo se živelně, ale podle moderních urbanistických koncepcí. Projekty vytvářeli významní architekti J. Kotěra, F. L. Gahura, V. Karfík, M. Lorenc a Zlín získal evropsky ojedinělý charakter funkcionalistického města, o které se živě zajímal i známý architekt Le Corbusier.
Po smrti Tomáše Bati r. 1932 převzali vedení podniku jeho spolupracovníci D. Čipera, H. Vavrečka a J. Hlavnička; šéfem firmy se stal Jan Antonín Baťa. Přibývaly pobočné závody v Napajedlech, Batizovcích, Baťovanech, Zruči nad Sázavou, Sezimově Ústí a v dalších místech Československa, a také nové továrny, obchodní společnosti a prodejny obuvi v cizině. Baťovy závody r. 1938 zaměstnávaly 65 064 lidí, z toho 41 814 v Československu a 23 250 v zahraničí. Zlín byl sídlem Baťovy světové obuvnické říše, městem, do kterého se sbíhaly nitky obchodních a výrobních kontaktů z takřka celého světa.
Katastrofální důsledky Mnichova, německé okupace a druhé světové války zastavily rozmach Baťových podniků i Zlína. Německá okupace podřídila závody válečnému režimu, americké bombardování r. 1944 zničilo velkou část zlínských továren. Válečné útrapy skončily osvobozením města sovětskými a rumunskými vojsky 2. května 1945.
Bylo použito materiálů z brožury Zlín-město v zahradách, vydalo statutární město Zlín 2005, texty L. Horňáková, P. Novák, Z. Pokluda
Fotogalerie
Přehledný souhrn - data, fakta, architekti
Zlín - budování Baťova zahradního města
Informační centrum Baťa
nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín
Chcete-li se o baťovské problematice dozvědět více, můžete se obrátit na Informační centrum Baťa, které působí při univerzitní knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je umístěné přímo v prostorách knihovny ve 4. podlaží budovy a mohou do něj zavítat nejen studenti UTB, ale také veřejnost. Přístupné je ve všední dny zpravidla od 9:00 do 14:00, protože jde ale o specializované služby, doporučujeme se předem ohlásit u pracovníků centra nebo univerzitní knihovny (otevírací doba knihovny).
Centrum poskytuje specializované služby – zájemcům nabízí konzultace ke konkrétním baťovským tématům, dále může poradit, kde nalézt knihy a další podklady, přímo v centru je obsáhlý soubor knih. Stejně tak je zde soubor s ukázkami zahraničních baťovských novin. Knihy i dokumenty centrum nepůjčuje mimo knihovnu, je možno je studovat pouze přímo na místě.
Základní informace o centru a kontakty můžete nalézt na webové stránce www.tomasbata.com.